Čimické jaro

      

 

Čimické jaro – pochod do Řeže      I naše 6. A vyrazila s ostatními 19. 5. na výlet do Řeže. Počasí nám sice moc nepřálo, ale ničeho jsme se nezalekli a směle vyrazili.      Cestou Draháňským údolím jsme obdivovali krásy jarní přírody, více či méně upravené chaty, chatičky i haciendy. Zpěvu ptáků sice slyšet nebylo, neboť naše parta šla svižně a velmi zvesela. Někdy jsme museli překonávat různé nástrahy přírody, jako spadané větve, úzké umáčené blátivé cestičky a kluzké kameny blízko potoka. Nejsme však žádná párátka a vše jsme bez problémů zvládli. Občas se sice ozývaly hlasy některých podezíravých jednotlivců, kteří se domnívali, že jsem tato překvapení na ně nachystala já, abych prověřila zdatnost svých svěřenců. Nebylo to však třeba, Draháňská rokle umí vykouzlit dostatek nečekaných překážek sama.      Šťastně jsme tedy dorazili k Vltavě, pozorovali proudící řeku a vydali se směrem k další metě – kamennému lomu. Cestou nás příjemně překvapily dvě krásné dospělé labutě. Bylo vidět, že jsou na lidi zvyklé, nevadil jim ani dětský hlahol a stále vyhlížely něco dobrého. Když se nedočkaly, sameček na nás pohrdavě zasyčel na rozloučenou a my pokračovali dál.     Stánky s občerstvením zely prázdnotou, jelikož čekaly až na větší nápor odpoledních pejskařů a cyklistů. Obávám se, že vzhledem k deštivému počasí, které nás provázelo, tentokrát čekaly marně.     U přívozu jsme tedy vybalili svačiny a jali jsme se občerstvit z vlastních zásob. Tam nás také navštívil další loudil, voříšek majitele stánku, který se, na rozdíl od labutí, nějakého toho pamlsku přeci jen dočkal.      V kamenolomu jsme naštěstí nebyli svědky žádného nebezpečného výbuchu, zato náš obdiv získaly obří stroje a lidé, kteří je obsluhovali. Shodli jsme se na tom, že to je rozhodně náročná a nebezpečná práce.      Při průchodu Klecánkami jsme obdivovali krásně opravené domky, které málem vzala voda při povodních. Při té příležitosti jsme s některými vzpomněli se smutkem a soucitem na lidi, kteří trpí povodněmi právě v těchto dnech.      V této etapě již některým netrénovaným jednotlivcům začaly docházet síly a já si začala připadat jako kovboj, pohánějící své stádo vpřed. Přemýšlela jsem, čím bych svým svěřencům pomohla načerpat novou energii. Netrvalo dlouho a dostala jsem spásný nápad! Odpadlíkům, fňukálkům a zadýchavcům budu dávat jako vzpruhu umělé dýchání z úst do úst. A ejhle! To byste nevěřili, jakou rychlostí se jim vrátila energie a to ještě předtím, než jsem s 1. pomocí vůbec mohla začít!!! Jojo, síla představivosti dělá divy!! U skály na začátku naučné stezky jsme byli cobydup. Udělali jsme zde pár skupinových fotografií na památku a pokračovali po stezce dále.      Náhle se dalo opravdu do pořádného deště, a tak jsme si pospíšili, abychom byli co nejdříve na vlakové zastávce.      Po příjezdu do Prahy stále lilo jako z konve a dostali jsme chuť na něco dobrého. Jelikož jsme si to opravdu všichni zasloužili, občerstvili jsme se v „Mekáči“. Pro některé žáky to byl nejkrásnější okamžik celého výletu.   

  A tak skončil jeden netradiční školní den  6. A.  

                                                                                                     

  tř. uč. Irena  Kočí

 

Foto z Čimického jara zde:  http://skola77.rajce.idnes.cz/Cimicke_jaro_2010/

 

Čimické jaro 17. 5. – 21. 5. 2010 

     Třetí květnový týden letošního roku proběhl na ZŠ Libčická ve znamení Čimického jara.

 

     Tentokrát jsme Čimické jaro pojali úplně jiným způsobem. Vynechali jsme „rozvrh naruby“ a tradiční exkurzní den. Celý týden jsme sestavili v duchu enviromentální výchovy.

     V pondělí byl projektový den „Člověk je největší predátor v přírodě“.Žáci se věnovali zpracování informací o přírodě, ekologii a vlastně všeho, čím člověk, ať vědomě či nevědomě, škodí. V 10:00 proběhla ukázka šermířů „Zbraně vrcholné gotiky“.

     V úterý jsme se všichni sešli k prezentaci jednotlivých prací. Děti samy se ostatním spolužákům snažily co nejnápadněji jednotlivé příspěvky představit. Vytvořili jsme vernisáž pro rodiče ve vestibulu školy. Dvě skupiny pracovaly v interaktivní třídě na soutěžním příspěvku „Kavka ve městě“. Prezentace byla velmi zdařilá.

     Ve středu jsme vyšli na celé dopoledne na naučnou stezku v Řeži. Žáci, již od třetích tříd, šli celou cestu z Prahy – Čimic do Řeže pěšky. Jednalo se o celých 12 km. Úkolem bylo zachytit cestu obrázkem, fotografií a reportáží s termínem odevzdání 31. 5. 2010.

     Čtvrtek byl zasvěcen Dnu prevence, který tradičně připravují žáci z PEER programu. Den jsme zakončili ukázkou zásahu URNA, kterou si pro nás připravili žáci střední školy TRIVIS.

     Na pátek si žáci 9.A připravili parkur. V tělocvičně vytvořili stanoviště s různými otázkami a úkoly. Počítali se barevně sladěné třídy, protože v rámci barevného dne každá třída měla určenou svou vlastní barvu.

     Z odpoledních akcí se největší oblibě těší soutěž „O domácího mazlíčka“ (7.A). Další doprovodné akce byly vědomostní soutěž (6.A), přespolní běh (8.A), fotografická soutěž „Život na naší škole“ a výtvarná soutěž „Naše Čimice“.

 

     Jelikož považuji celý týden za velmi zdařilý, chtěla bych tímto žákovské samosprávě poděkovat a popřát plno dobrých nápadů při sestavování Čimického podzimu 2010.